|
Zkušební řády pro zkoušky lovecké upotřebitelnosti retrívrů
Plemena retrieverů se staly pevnou součástí české myslivecké kynologie. Tito lovečtí psi se těší zájmu jak myslivecké, tak i ostatní kynologické veřejnosti pro svou inteligenci a nadanost, což jim dává předpoklad pro jejich všestranné lovecké využití. Retrieveři jsou plemena se speciálním zaměřením na práci po výstřelu, zvláště pro aportování, mají specifickou schopnost zapamatovat si místo dopadu střelené zvěře. Cílem těchto zkoušek je posoudit retrievery při přinášení, jejich povahové vlastnosti, složit zkoušku lovecké upotřebitelnosti a zkoušet je ve stejném duchu jako v jiných zemích.
Zkoušky vloh retrieverů - ZV Zkoušky vloh odhalují vrozené vlohy psa, dále jsou potřebné z chovatelského hlediska, neboť pes ukáže vrozené vlastnosti, které ještě nejsou ovlivněné vyšším stupněm výcviku. Jsou důležité pro kontrolu výchovy a včasného započetí výcviku. ZV nekvalifikují retrievera jako lovecky upotřebitelného.
Podzimní zkoušky retrieverů - PZ Podzimní zkoušky kvalifikují retrievery k vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře a psi budou mít složenou zkoušku lovecké upotřebitelnosti z výkonu na drobnou zvěř.
Lesní zkoušky retrieverů - LZ Lesní zkoušky kvalifikují retrievery k vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné i spárkaté zvěře a psi budou mít složenou zkoušku lovecké upotřebitelnosti z výkonu na drobnou i spárkatou zvěř.
Speciální zkouška z vodní práce retrieverů - SZVPR Na tomto druhu zkoušek prokazují retrieveři vyšší stupeň výcviku a upotřebitelnosti pro práci při lovech vodní zvěře. Vodní práce je doménou pro všechna plemena retrieverů a je vhodné, aby tyto zkoušky absolvovali. Na SZVPR posuzují rozhodčí s kvalifikací pro VZ. Tyto zkoušky kvalifikují retrievera pro loveckou upotřebitelnost na drobnou zvěř.
Zkouška přinášení retrieverů - ZPR ZPR je zkouška chovu, vlastností a výkonu. V ČR je pořádaná jako mezinárodní se zadáváním titulu CACIT a Res. CACIT a je dvoudenní. Na této zkoušce retrieveři složí zkoušku z výkonu pro vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. Na této zkoušce posuzují rozhodčí s kvalifikací pro PZ a VZ.
Všestranná zkouška přinášení retrieverů - VZPR VZPR jsou zkouška, kde retriever musí prokázat vyšší stupeň použitelnosti v lovecké praxi a také vyšší úroveň cvičitelů. Složením této zkoušky složil pes zároveň zkoušku z výkonu pro vyhledání, dohledání usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné jak drobné tak i spárkaté zvěře. Podmínkou účasti na těchto zkouškách je úspěšné absolvování PZ, LZ, SZVPR nebo ZPR. VZPR jsou zkoušky dvoudenní. Psi, kteří úspěšně absolvují VZPR, mají právo na záznam v plemenné knize a v průkazu původu jako „U“. Dále se mohou kvalifikovat na MSR. VZPR lze pořádat jako mezinárodní se zadáním titulů CACIT, Res. CACIT.
Mezinárodní Field Trials retrieverů - MFT Retrieveři jsou nepostradatelnými pomocníky myslivců, jako lovečtí psi při práci po výstřelu. Cílem MFT je vybrat nejlepší psy, kteří umějí dohledat střelenou a postřelenou zvěř a mají specifickou vlastnost retrieverů, zapamatovat si dopad střelené zvěře, prokazují iniciativu k práci a dobře aportují zvěř bez jejího poškození mačkáním. Retriever na svém místě nebo u nohy vůdce se musí chovat klidně, aby se nechal navést na místo dopadu zvěře pokud to sám neviděl. Tento zkušební řád vyhovuje předpisu F.C.I., který požaduje konat samostatně zkoušku přinášení na praktických honech a retrieveři tak prokazují loveckou upotřebitelnost. FT je možno provést v době povolených společných lovů na bažanty, kachny a zajíce. FT probíhá jako ploužení, obstavená leč nebo leč kruhová. Žádný pes nemůže být klasifikován, pokud neaportuje z hluboké vody. Pokud nebyli psi v průběhu zkoušek zkoušeni z hluboké vody, musí se provést přinášení kachny z hluboké vody, případně i se studenou zvěří. Pokud není žádná voda k dispozici, musí vůdce prokázat, že pes absolvoval zkoušku, kde úspěšně aportoval kachnu z vody. Dokladem je soudcovská tabulka z dříve vykonaných zkoušek a známka z přinášení kachny z hluboké vody se opíše do tabulky MFTR.
Předměty zkoušek:
Nos Kvalitu nosu posuzují rozhodčí v průběhu celých zkoušek. Rozhodčí posuzují nos tak, že zvažují všechny okolnosti, zvláště vzdálenost na jakou pes zvěř navětřil, jaké jsou právě povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod. Jemný nos se ukáže rychlým nalezením zvěře, rychlou reakcí při navětření zvěře, rychlým zareagováním při ztrátě stopy na vlečce a jejím rychlým znovu nalezením.
Paměť k aportu - marking Tato disciplina je specifickou vlastností retrieverů. Zkouší se na poli nebo louce s porostem, který má odhozenou zvěř lehce zakrývat. Používá se bažant, králík, holub nebo kachna. Pes sedí nebo stojí volně vedle vůdce. Současně s výstřelem je asi 60 kroků před psem vyhozen do výšky jeden kus zvěře. Střelec stojí vedle rozhodčího, který vyhazuje zvěř. Pes s vůdcem pozorují vyhození zvěře. Pes musí zůstat klidný a pozorný. Na pokyn rozhodčího, asi po 10 vteřinách, vyšle vůdce psa pro zvěř. Pes si má zapamatovat místo dopadu zvěře a nejkratší cestou běžet pro zvěř. Způsob přinesení se hodnotí samostatně. Povzbuzování vůdce je dovoleno, ale soustavné povely snižují bodové ohodnocení. Retriever, který vyrazí pro zvěř samovolně bez povelu, musí být hodnocen maximálně známkou 1.
Vodění psa Rozhodčí před započetím disciplíny určí trasu asi 50 kroků. Vůdce se psem ji projdou jedním směrem na řemenu a zpět volně. Během zkoušky nesmí vůdce držet vodítko a usměrňovat pohyb psa. Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Chyby se hodnotí podle stupně provinění. V průběhu celých zkoušek rozhodčí pozorují vodění psa vůdcem a dělají si pomocné známky. Nejvyšší známku obdrží jen ten pes, kterého vůdce nemusí v průběhu zkoušení usměrňovat.
Chování po výstřelu Před každým psem musí být vystřeleno tak jak to požadují jednotlivé disciplíny. Pes se má po výstřelu chovat korektně. Střelba nesmí psa ovlivnit tak, že uteče nebo se zdráhá pracovat. Bojí-li se výstřelu, nebo se po výstřelu vzdálí tak, že se nedá přivolat, dostává známku 0 a vylučuje se z dalšího posuzování. Tento důvod vyloučení se zapisuje do soudcovské tabulky. Vůdce si může střílet sám, není-li držitelem zbrojního průkazu, bude za něj střílet střelec, kterého určí pořadatel.
Stopa vůdce Tato disciplina se zkouší jen na ZV. Jeden z rozhodčích podrží psa, druhý odejde s vůdcem po větru s dvěma odchylkami od přímého směru na vzdálenost 200 kroků, kde se dobře ukryjí. Jestliže je v koroně osoba psu známá, může jít také do úkrytu. Zkouška se koná v přehledném terénu, aby rozhodčí, který později psa vypustí, měl možnost vidět zakládání stopy i její sledování psem. Pes může vidět zakládání stopy asi do 20 kroků. Potom ho rozhodčí nasadí na stopu obvyklým způsobem. Známkou 0 se hodnotí pes, který po třetím nasazení na stopu nedojde ke svému vůdci.
Radost při práci Typickým znakem retrieverů je vrozená a neutuchající radost z práce. Projevuje se tím, že pes má stále zájem o práci a soustavně plní požadované úkoly. Psi, kteří s nadšením neplní úkoly vůdce, nemají radost z práce. Při posuzování radosti z práce se hodnotí úsilí psa a vůle po dobře vykonané práci, které se projevují v průběhu celých zkoušek.
Poslušnost a ovladatelnost Poslušnost a ovladatelnost jsou základní dovednosti loveckého psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vůdce. Nereaguje-li pes ihned na povel svého vůdce, považuje se to za chybu v poslušnosti. Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10 minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek.
Chování na stanovišti v lese Při naháňce v lese má být pes na stanovišti naprosto klidný. Vůdce ho může mít buď volně odloženého nebo připoutaného na vodítku. Pes připoutaný obdrží vždy o jeden stupeň nižší známku. Pes nepokojný na stanovišti, kňučící, nervózní, který může zradit přibíhající zvěř a pes, který uteče z místa odložení nebo vyběhne za zdravou zvěří, se hodnotí známkou 0. Pro zkoušení této disciplíny se vůdci se psy rozestaví nejméně 50 kroků od sebe jako při obstavené leči. Honci s obvyklým lomozem nahánějí zvěř. Časový limit je 10 minut a každý vůdce po 2 minutách vystřelí loveckým způsobem.
Chování na stanovišti u vody Retriever musí být na stanovišti při vodní práci naprosto klidný. Vůdce může mít psa buď volně odloženého nebo připoutaného na vodítku. Pes na vodítku obdrží vždy o stupeň nižší ohodnocení. Pes nepokojný na stanovišti, kňučící, nervózní, uteče z místa odložení nebo vyběhne za zdravou zvěří je hodnocen jedině známkou 0. Postupuje se tak, že se vůdci rozestaví asi 20 kroků jeden od druhého, jako při obstavené leči. Časový limit je 10 minut, každý vůdce vždy asi po 2 minutách vystřelí loveckým způsobem.
Odložení Volně odložený pes bez známého pro něho předmětu, přivázaný na rozvinutém barvářském řemenu nebo odložený volně u známého mu předmětu musí zůstat klidně na určeném místě 5 minut. Přitom se vůdce vzdálí z jeho dohledu. Po uplynutí této doby se vůdce vrátí pro psa. Ten se musí nechat v klidu upoutat na vodítko. Je-li pes při odložení neklidný a poodejde za vůdcem na vzdálenost do 10 kroků nebo napne celý barvářský řemen dostane nejvýše známku 2. Když pes při odložení kňučí, štěká nebo smýká barvářským řemenem dostane jedině známku 0. Odložený pes na řemenu nebo u volně známého mu předmětu dostane vždy o stupeň nižší známku.
Slídění s dohledávkou Tato disciplína se provádí na prostoru 30 x 150 kroků. Rozhodčí vyberou vhodné místo s porostem do výšky 20 cm. Pomocí zálomků se označí výchozí bod, vzdálenost 100 kroků a 150 kroků. Do úseku od 100 do 150 kroků se z boku hodí jeden kus pernaté na PZ a LZ. Na VZPR jeden kus pernaté a jeden kus srstnaté. Pohození zvěře nesmí pes vidět. Vůdce na pokyn rozhodčího, vyšle psa z výchozího bodu ke slídění a pomalu postupuje za slídícím psem. V době kdy pes dosáhne zálomku, který označuje 100 kroků, vůdce jedenkrát vystřelí a rovněž dojde k zálomku kde zůstane stát. Pes pokračuje ve slídění tak, že prohledává úsek od 100 do 150 kroků a dohledává pohozenou zvěř. Slídění musí být provedeno proti větru. Časový limit pro tuto práci je 10 minut. Retriever musí přinést veškerou pohozenou zvěř. Práce se ukončí odevzdáním posledního kusu zvěře. Retriever má slídit plynule a vytrvale. Zdravou zvěř nesmí retriever štvát a toto má za následek snížení známky z poslušnosti. Z vyhrazeného prostoru nemá daleko vybíhat. Vůdce při práci může psa ovládat jemnými povely. Tato disciplína prokáže radost z práce, hledání, přinášení stejně jako vytrvalost. Přinesení zvěře se hodnotí samostatně. Dohledá-li pes pohozenou zvěř (na VZPR oba kusy) za 6 minut od zálomku označujícího 100 kroků, obdrží známku 4, do 8 minut známku 3, do 9 minut známku 2 a do 10 minut známku 1.
Přinášení vlečené pernaté zvěře Tato disciplína se zkouší tak, aby pes musel přinést kus pernaté zvěře na vzdálenost 150 kroků s přibližně s jedním pravoúhlým hákem v přehledném terénu nebo na volném poli. Vlečka se na zkouškách založí s bažantem. Vlečený bažant se nechá na konci vlečky. Vlečka má být založená v nízkém porostu a po větru. Zakládání vlečky nesmí pes vidět a rozhodčí, který vlečku zakládá, po jejím ukončení odejde v přímém směru nejméně 50 kroků a tam se ukryje. Vůdce přiloží psa na nástřel označený peřím. Asi 20 kroků od nástřelu může být pes veden na vodítku, potom musí být volně vypuštěn. Při vypuštění může pes dostat poslední povel k přinesení zvěře. Za každý další povel se snižuje známka o jeden stupeň. Vůdce může psa nasadit celkem 3krát. Přinese-li pes zvěř do 4 minut po vypuštění, hodnotí se známkou 4, do 6 minut známku 3, do 8 minut známku 2, do 10 minut známkou 1. Počet nasazení nemá vliv na známku. Zvěř musí být vyspělá a nezávadná. Vlečka nesmí být založena na čerstvě pohnojeném nebo chemicky ošetřeném pozemku. Na VZPR a ZPR se vlečka založí 200 kroků dlouhá. Způsob přinášení a odevzdání zvěře se hodnotí samostatně v disciplíně přinášení.
Přinášení vlečené srstnaté zvěře Zkouší se a hodnotí stejným způsobem jako u zvěře pernaté. Rozdíl je pouze v tom, že tato vlečka se zakládá na vzdálenost 300 kroků a je dvakrát obloukovitě lomená. Vlečka se zakládá s divokým nebo domácím králíkem zbarveným divoce. Přinese-li pes srstnatou do 6 minut hodnotí se známkou 4, do 8minut se hodnotí známkou 3, do 10minut se hodnotí známkou 2 a do 12minut známkou 1.
Navádění na 2 ks pernaté - handling Tato práce se provádí s větrem v zádech nebo ze strany v poli s ne příliš vysokým porostem. Umístění kusů se provede z protější strany k pozici vůdce se psem na vzdálenost 60 m od místa vypuštění psa. Úhel mezi pohozenou zvěří, měřený z výchozího bodu, je asi 90 stupňů. Umístění zvěře a výchozí bod se vyznačí předem tyčemi asi 150 cm. Zkoušený pes nesmí pohození sledovat. Vůdce vypustí psa z výchozího bodu a zůstává během práce psa stát. Vůdce může navádět psa viditelným nebo slyšitelným znamením. Přinesení a odevzdání se hodnotí samostatně v disciplíně přinášení. Hodnocení: 2 donesené kusy za 5 minut známka 4 2 donesené kusy za 10 minut známka 3 2 donesené kusy za 15 minut známka 2 1 donesený kus za 5 minut známka 2 1 donesený kus za 15 minut známka 1 žádný donesený kus za 15 minut známka 0
Dohledávka 2 ks srstnaté ve čtverci 50 x 50 m Na ploše velikosti 50 x50 m s mladým porostem v lese se pohodí 2ks srstnaté zvěře. Měly by být pohozeny proti větru a mimo dohled vůdce i psa. Vůdce vypustí psa k vyhánění zdravé zvěře a k dohledání zvěře pohozené. Sám nesmí do prostoru vstupovat, ale smí se pohybovat jen po jedné straně. Pes musí nalézt a přinést pohozenou zvěř. Vlastní přinesení a odevzdání zvěře se hodnotí samostatně. Doporučuje se čtverec předem vyznačit. Hodnocení: 2 donesené kusy za 5 minut známka 4 2 donesené kusy za 10 minut známka 3 2 donesené kusy za 15 minut známka 2 1 donesený kus za 15 minut známka 1 žádný donesený kus za 15 minut známka 0
Dohledávka střelené zvěře Tato disciplína, zkouší se na Field Trials, má vyzkoušet použitelnost psa v lovecké praxi, tj. zda střelenou nebo postřelenou zvěř pernatou, vodní i srstnatou řádně dohledá. Jako dohledávka se tato práce hodnotí jen tehdy, dohledá-li retriever zvěř nosem, nikoliv zrakem. Dohledávka se hodnotí do té doby, než pes přijde do přímého styku s dohledávanou zvěří. Od této doby, kdy pes k této zvěři přijde a prokazatelně o ní ví, se klasifikuje přinášení.
Přinášení kachny z hluboké vody Vůdce stojí se psem tak, aby pes viděl vhazování kachny na zrcadlo. Pes může být před výstřelem volný nebo upoutaný na vodítku. Na pokyn rozhodčího imituje vůdce výstřelem skutečný lov a rozhodčí současně vhodí kachnu do vody 10 - 15 metrů, pak je pes vypuštěn k přinášení. Retriever musí dokázat, že pro kachnu jde s chutí, že dobře plave a kachnu odevzdá vůdci do ruky. Může s kachnou i usednout. Známkou 4 se hodnotí pes, který kachnu přinesl na jeden povel a korektně odevzdal. Uchopení kachny za letku, krk apod. není chyba. Každý další povel k přinesení, uchopení, odevzdání nebo puštění kachny a vzdálení mordy od ní a opětovné uchopení bez povelu, snižují známku vždy o jeden stupeň. Způsob přinesení se hodnotí samostatně. Na ZV se může použít i jiná zvěř, například holub atd.
Přinášení 2 kachen z hluboké vody - handling Retriever musí dokázat, že se nebojí vody, že je výborným plavcem a že střelenou vodní zvěř dokáže z vody přinést. Za tím účelem vhodí rozhodčí do hluboké vody 2 střelené kachny do vzdálenosti 10 - 15 metrů tak, že spolu svírají přibližně úhel 90 stupňů. Vhození kachen do vody nesmí pes vidět. Potom je naváděn pes a musí obě kachny, v časovém limitu 6 minut, postupně přinést. Pes musí být ve vodě ovladatelný a reagovat na pokyny vůdce. Kachny musí pes odevzdat do ruky vůdci nebo s nimi usednout. Způsob přinášení se hodnotí samostatně. Celkovou známku lze snížit za špatné plavání a za špatnou ovladatelnost psa ve vodě. Hodnocení: přinesení 2 kachen do 3 minut známka 4 přinesení 2 kachen do 4 minut známka 3 přinesení 2 kachen do 5 minut známka 2 přinesení 2 kachen do 6 minut známka 1
Práce v rákosí Pes má radostně prohledávat rákosí a slídit po zvěři. Časový limit je 5 minut. Vůdce postupuje po břehu kolem vodní plochy zarostlé rákosím nebo jiným vyšším porostem, který má pes prohledat a snažit se nalézt a zdvihnout vodní zvěř. Při slídění se nesmí vyhýbat hluboké vodě, má jí přeplavat a prohledat. Na závěr slídění, před slídícího psa, vhodí rozhodčí střelenou kachnu do rákosí tak, aby to neviděl pes a ani vůdce. Pes musí při slídění kachnu najít a bez povelu přinést. Kachnu pes odevzdá buď vůdci do ruky nebo si může s ní sednout. Známku ovlivňuje způsob pohybu psa v rákosí, systematičnost práce, zájem o nalezení zvěře, množství vydaných povelů a vytrvalost psa.Přinášení se hodnotí samostatně.
Dohledávka pohozené kachny v rákosí Rozhodčí vhodí do vzdálenosti asi 5 m od břehu do rákosí střelenou kachnu. Vůdce ani pes jí nesmí vidět. Rozhodčí potom zavede vůdce se psem asi 50 m od pohozené kachny. Vůdce vypustí psa s povelem „hledej“ k dohledání kachny. Dohledávka se musí provádět proti větru. Přinášení se hodnotí samostatně jako při přinášení kachny z hluboké vody. Hodnocení: dohledáno do5 minut známka 4 dohledáno do 7 minut známka 3 dohledáno do 9 minut známka 2 dohledáno do10 minut známka 1 nedohledáno do 10 minut známka 0
Přinášení zvěře Retrieveři jsou skupinou loveckých psů, kteří přinášejí zvěř zásadně s „měkkou mordou“. Musí zvěř rychle uchopit do plné mordy, bez těžkostí přinést, odevzdat buď vůdci do ruky nebo s ní před vůdcem usednout. Při hodnocení musí rozhodčí brát v úvahu počasí, únavu psa, vzdálenost ze které musel pes zvěř přinést apod. Vůdce může dát psovi maximálně 3 povely k přinesení. Nepřinese-li pes zvěř ani na třetí povel hodnotí se známkou 0 a na zkouškách neobstojí. Rozhodčí si dělají poznámky o přinášení psa ve všech disciplinách, kde měl pes možnost přinášet zvěř a ze všech takto získaných známek vypočtou aritmetický průměr jako známku výslednou.
Následování Myslivec má mít při odstřelu spárkaté zvěře psa vždy při sobě, aby mohl v případě postřelení zvěře tuto co nejdříve dohledat. Při zkoušení musí pes ukázat, že rozlišuje následování a volnou chůzi lesem. Zkouší se na lesní cestě, loveckém chodníku, okraji lesa apod., před práci na pobarvené stopě spárkaté zvěře. Vůdce postupuje velmi pomalu, pes jde neupoutaný, za ním nebo vedle jeho levé nohy. Pes musí myslivce sledovat pozorně, klidně a tiše, musí se dát nenápadným tichým povelem zastavit a stejným způsobem uvést do pohybu. Jakékoliv nápadnější pokyny vůdce, které odporují myslivecké praxi, jsou při následování nepřípustné a snižují známku z výkonu. Asi po 50 krocích se vůdce zastaví, vyčká na místě 30 vteřin, pes musí sedět nebo ležet. Potom se opět rozejdou a asi po 50 krocích se oba zastaví, pes si sedne nebo lehne a vůdce vystřelí. Pes musí zůstat naprosto klidný. Po výstřelu vůdce upoutá psa na vodítko. Před započetím následování musí vůdce rozhodčím nahlásit jak jej bude pes následovat.
Práce na pobarvené stopě spárkaté zvěře Zkouší se na uměle pobarvené, 500 kroků dlouhé stopě spárkaté (zpravidla srnčí) zvěře. Asi v polovině barvy se založí pobarvené lože a řádně se označí. Celkem je stopní dráha 2krát lomená. Na založení jedné stopy se použije 0,3l barvy (vepřová nebo ovčí krev, případně jakákoliv barva spárkaté zvěře). Pes se nasadí na stopu do 1 hodiny po jejím založení. Po založení stopy poznamená rozhodčí, který jí zakládal, přesný čas jejího založení, podepíše se a lístek připevní u začátku stopy. Tento časový údaj si rovněž rozhodčí poznamená do zápisníku, který má u sebe pro případný protest. Zakazuje se zakládat pobarvenou stopu proti směru stopní dráhy. Vzdálenost jednotlivých stopních drah nesmí být menší než 150 kroků. Barvy zakládají zásadně rozhodčí. Barva se kape z láhve přes větvičky vsunuté do jejího hrdla, nebo z láhve z umělé hmoty se šroubovacím uzávěrem s dírkou. Zvěř položená na konci barvy musí být řádně zašitá v místě vývrhu. Vstřel a výstřel se ponechají nezašité. Na jejím konci musí vždy ležet kus spárkaté zvěře. Spárkatá zvěř se nejprve položí na nástřelu a odtud se nese po každé dráze. Na loži se chvíli odloží. Kus na konci barvy musí být stejný, jakým byla zhotovená stopní dráha. Dráhy se předem vyznačují na stromech buď papírky pro směr dopředu i dozadu nebo zpředu lístky a zezadu barvou. Značky, při zakládaní barvy, pro směr dopředu se ponechají na prvních 20 krocích pro lepší orientaci. Pes může barvu vypracovat jako vodič na řemeni, oznamovač, hlasič.
a) vodič na řemeni Pes vede svého vůdce na barvářském řemeni nejméně 5 m dlouhém až na konec dráhy, kde leží zhaslá zvěř. Známkou 4 se jeho výkon hodnotí tehdy, může-li vůdce psa sledovat volným krokem, ne klusem nebo dokonce během. Sejde-li ze stopy a sám se opraví, nepovažuje se to za chybu. Po celý čas musí být zřejmé, že pes je v barvářském řemeni zalehlý, že sleduje stopu s jistotou. Sejde-li však z barvy, musí alespoň jeden rozhodčí postupovat za ním a po 30 krocích ho zatroubením zastaví. Potom jsou vůdce a pes vráceni do místa, kde sešli z barvy, musí si jí sami najít a pokračovat po ní. Za každou takovou opravu se snižuje známka o jeden stupeň. Vůdce po celou barvu se nesmí otáčet, aby sledoval správný směr podle zadních značek. Za každé otočení se rovněž sníží známka o jeden stupeň. Na barvu se pes může znovu, po chybě, nasadit nejvýše třikrát. Každé nové nasazení snižuje známku o jeden stupeň tak, že vypracování celé barvy až po třetím zbloudění a vrácení se na stopu se hodnotí známkou 1. Retriever může, při práci na barvě jako vodič pobarvenou stopní dráhu vypracovat také volně, v těsném kontaktu s vůdcem. Za práci volně se připočítávají až dva body. Při práci jako oznamovač nebo hlasič musí retriever vždy k loži dojít na řemeni.
b) oznamovač Před započetím této disciplíny musí vůdce ohlásit rozhodčímu, jakým způsobem mu pes oznámí dosledovanou zvěř. Od nástřelu po lože pracuje pes na řemeni vždy jako vodič. U lože ho vůdce vypustí a zbytek dráhy musí pes vypracovat volně, zvěř si ověří a vrátí se pro vůdce, který čeká na místě vypuštění. Rozhodčí na konci dráhy sleduje, zda si pes zvěř ověřil. Po odběhnutí psa od kusu zvěře oznámí rozhodčí zatroubením, že pes u zvěře byl a že se vrací. Po příchodu k vůdci musí mu pes dříve ohlášeným způsobem oznámit, že zvěř našel a snažit se vůdce dovést ke zvěři. Pes se musí pro vůdce vrátit do 10 minut od vypuštění. Selže-li pes, ( jako oznamovač může být vypuštěn pouze dvakrát) může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat zbytek barvy znovu jako vodič na řemeni. Známka za výkon se mu však sníží o jeden stupeň za každé nové nasazení na loži.
c ) hlasič Až k loži pracuje vždy pes jako vodič na řemeni. U lože jej vůdce vypustí a zůstane stát na místě. Pes musí samostatně dosledovat kus a do 10 minut začít u něj hlásit. Hlášení musí trvat až do příchodu vůdce ke zvěři. Pes se nesmí žádným způsobem povzbuzovat nebo nutit hlásit. Není závadou, jsou-li v hlášení krátké odmlky. Selže-li pes, ( jako hlasič může být vypuštěn pouze jednou), může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat zbytek barvy znovu jako vodič na řemeni. Známka za výkon se mu však sníží o jeden stupeň.
|